Název projektu: Sečení orchidejové louky
Lokalita: Okrouhlík u Lhoty
Datum výběru peněz z obchodu: léto 2019
Realizace: podzim 2019
vybraná částka: 10.000 Kč

Chcete vědět více?
Dalším projektem, který Dobromysl podpořil je „Sečení orchidejové louky v Okrouhlíku“. Ta není většině našich členů neznámá. Před třemi lety totiž usoudila děvčata z kanceláře MAS, že by ke všem rozrůstajícím se aktivitám dělala ráda i něco pro ochranu přírody. Volba po poradě s profesionálními ochranáři padla na tehdy čerstvě zaregistrovaný Významný krajinný prvek Okrouhlík – Lhota.

O co se jedná?
V lese za Starou Boleslaví je stopa starého labského ramene okrouhlého tvaru (odtud název „Okrouhlík“), zřejmě už po staletí zazemněné, ale stále patrné bývalé koryto řeky. Zazemnění způsobilo, že je v místě hlubší a úrodnější půda než v okolním lese (kdo zná místní poměry, ví, že les tu roste místy téměř na čistém písku) a tak se zde až téměř do konce 20. století zemědělsky hospodařilo. Většinu plochy pokrývaly vlhké louky, jižní část byla i zorněna. Jelikož louky patrně nikdo nikdy „nezlepšoval“ přesíváním, hnojením, přeoráním a podobnými zásahy, udržel se tu velký počet druhů rostlin, které jsou v širokém okolí na ústupu nebo úplně vymizelé.

Erbovním druhem lokality je orchidej vstavač májový, rostlina chráněná zákonem jako ohrožený druh. Dalším chráněným druhem je drobná atypická kapradinka hadilka obecná, další zdejší rostliny jsou uvedeny v tzv. červeném seznamu ohrožených druhů ČR (ptačinec bahenní, řeřišnice bahenní).

Kvůli podmáčení se louky koncem minulého století přestaly sekat a začaly zarůstat, nejdříve vysokou bylinnou vegetací a rákosem a poté náletovými dřevinami. V roce 2016, kdy se poprvé sekala vytypovaná nejcennější plocha z dotace od Ministerstva životního prostředí, v místě kvetl poslední vstavač. O dva roky později jsme napočítali skoro třicet nádherných kvetoucích rostlin a spoustu ještě nekvetoucích rostlinek. I ostatní vzácné druhy jsou na nebývalém vzestupu, kvetoucí louku osídlili motýli a spousta dalšího hmyzu, daří se tu i ještěrkám. Dotační projekt na sečení byl loni ukončen, ale s pomocí Dobromyslu má louka a její obyvatelé šanci na to, že o ně bude pečováno i nadále.

Poděkování za souhlas s údržbou louky patří vlastníkům pozemků, obci Lhota a panu Nepomuckému, za pečlivé a včasné sečení v nelehkých podmínkách společnosti Lesáček s.r.o. z Káraného, a za spolupráci panu Suchému ze Záryb.

Název projektu: Tvorba tůní u Staroboleslavského dvora
Lokalita: Stará Boleslav
Datum výběru peněz z obchodu: jaro 2019
Realizace: podzim 2019
vybraná částka: 20.000 Kč

Oč se jedná a k čemu to bude dobré?
V lese za Starou Boleslaví je terénní deprese, kde se vždy držela voda. Pravidelně se v ní na začátku jara objevovaly snůšky vajíček skokanů štíhlých, elegantních, hnědě zbarvených žab s tmavohnědou skvrnou za očima. Brzy poté se v tůních černala hejna pulců, rychle rostoucích čilých kuliček s ocásky,  a na začátku léta vylézaly centimetrové žabky vstříc dlouhému žabímu životu. V tůni žily různé další vodní breberky jako brouci příkopníci nebo ploštice znakoplavky, po hladině pobíhaly bruslařky. K vodě se chodilo napít všechno možné od srnek přes lesní ptáky po létavý hmyz, protože povrchová voda je na písčitých půdách v území mezi Jizerou a Proboštskými jezery vzácná.

Po několika suchých letech v celém širokém okolí poklesla hladina vody. Přidal se vliv každoročního množství do tůní spadaného listí a v současné době je z lesních tůněk bahnitá plocha, kde se jen v nejhlubším místě drží trocha hnijící vody zkalené divokými prasaty. Skokaní snůška v ní byla letos jediná a osud žabího potomstva pro tento rok nevypadá růžově.

Nápad pomoci tůním se na MASce zrodil už loni, a protože jsme ženy činu, v současné době leží na stole v kanceláři projekt a všechna možná povolení od souhlasu vlastníka pozemku přes stavební úřad a životní prostředí po souhlas k zásahu do biotopu chráněného druhu, takže stačí už jen vše obrátit ve skutečnost. Peníze z Dobromyslu by měly zaplatit dopravu a práci bagru, který tůně vyčistí a prohloubí a citlivě upraví břehy tak, aby byly pro co nejvíce lesních obyvatel stále dobře přístupné. Pak budou moci tůně zase sloužit žábám, kterých v naší krajině tak ubývá, a všemu dalšímu, co k životu potřebuje vodu.